Partnerství
Partnerství slibuje zisk pro obě strany je to risk a jak to dopadne je jen na Vás a vašem partnerovi a na vašem vzájemném pochopení……Kdo z nás by netoužil po spokojeném, radostném a harmonickém partnerství. Partnerství, které nám bude oporou, povzbuzením i motivací - ovšem cestu k takému stavu si někdy zbytečně blokujeme na energetické úrovni. Někteří se snaží najít si partnera přes různé seznamky, jiní raději přímo na ulici, v barech, restauracích, kinech nebo třeba v prodejnách s hudbou či v knihovně.. Každý má na hledání toho pravého životního partnera jiný názor a každý má jiný vkus..Ale dá se vždy na jít ten pravý nebo ta pravá??
Jak se dva lidé k sobě hodí, aby se mohli rozhodnout pro životní partnerství. Chybná volba životního partnera je osudovým krokem do neštěstí.
Sounáležitostí rozumíme, že dva lidé k sobě patří. Soužitím rozumíme, jak jsou schopni sounáležitost v životní praxi uskutečňovat. Jsou to dvě věci, které nebývají dost často v souladu.
Proto je důležité správně volit životního partnera. Ale jak na to?? Ve škole se to neučí. Příprava na zaměstnání trvá 4 roky, při vysokoškolském studiu i déle. Ale o tom nejnáročnějším v životě člověka o výběru partnera, se říká že to jde samo. Ano, ale s jakými výsledky? Každé třetí manželství v ČR je rozvedeno.
Partnerství je důležité nejen pro život, ale také partnerství v práci, v týmu, v různých akcích. Zaměstnance zajímá, jaký bude jeho zaměstnavatel, vedoucí; zaměstnavatel chce vědět, jaký bude zaměstnanec, jaké má dispozice, aby si rozuměli. Lidé jsou dobří, stávají se zlými, když nejsou na svých místech.
Partnerská problematika zajímá také sportovce, trenéry, hráče. Vědí, že je často rozhodující a krajně důležitá. Velké starosti s ní mají organizátoři různých expedic, kde dobrá součinnost je přímo úměrná výsledkům; ale i uchování života a zdraví týmu.
Všechny tyto důvody nás vedou k tomu abychom zkoušeli a studovali různé testy- profesní, osobnostní, partnerské…ale víme my vůbec jestli jim můžeme věřit??
Homosexualita a registrované partnerství
Odpůrci homosexuálů jsou jednoznačně také proti uzákonění sňatků mezi osobami stejného pohlaví. Ale proč? Vždyť heterosexuálové spolu mohou žít podle své volby buď bez svazku manželského, nebo naopak. Proč to tedy neumožnit homosexuálním spoluobčanům, kteří se od nás v postatě ničím podstatným neliší?
Ještě více odpůrců má možnost adopce dítěte homosexuálním párem. Prý je to nevýchovné, když malé dítě vychovávají dvě matky bez otce, či dva otcové bez matky. Musí přiznat, že v této otázce ještě nezaujímám jednoznačné stanovisko, protože si myslím, že dítě by mělo mít oba rodiče, ale když se tak zamyslím, tak při případné smrti jednoho partnera z heterosexuálního manželství, se o potomka stará také pouze jeden z rodičů. To je pravda, ale musím uznat, že já sama bych si nedovedla představit, že bych měla dvě maminky (nebo dva táty), protože tento svazek by byl považován za úplný, kdežto při již zmíněné smrti by tento fakt byl přijat jako nehoda, neštěstí.
Jednoznačně jsem pro uzákonění svateb, uznání homosexuálů jako rovnocenné skupiny, i když jich je méně. Mezi nimi je stejná možnost delikventů jako mezi heterosexuály, mohou zvládat domácí práce, vše naprosto normálně. Neměli bychom tedy věc brát z pohledu zatvrzelých staříků, kteří si stojí za názorem, že homosexualita je něco škodlivého, ba dokonce nějaký lehkomyslný výmysl moderní doby.
Ještě více odpůrců má možnost adopce dítěte homosexuálním párem. Prý je to nevýchovné, když malé dítě vychovávají dvě matky bez otce, či dva otcové bez matky. Musí přiznat, že v této otázce ještě nezaujímám jednoznačné stanovisko, protože si myslím, že dítě by mělo mít oba rodiče, ale když se tak zamyslím, tak při případné smrti jednoho partnera z heterosexuálního manželství, se o potomka stará také pouze jeden z rodičů. To je pravda, ale musím uznat, že já sama bych si nedovedla představit, že bych měla dvě maminky (nebo dva táty), protože tento svazek by byl považován za úplný, kdežto při již zmíněné smrti by tento fakt byl přijat jako nehoda, neštěstí.
Jednoznačně jsem pro uzákonění svateb, uznání homosexuálů jako rovnocenné skupiny, i když jich je méně. Mezi nimi je stejná možnost delikventů jako mezi heterosexuály, mohou zvládat domácí práce, vše naprosto normálně. Neměli bychom tedy věc brát z pohledu zatvrzelých staříků, kteří si stojí za názorem, že homosexualita je něco škodlivého, ba dokonce nějaký lehkomyslný výmysl moderní doby.
V minulých dnech prošel na pátý pokus hlasováním v poslanecké sněmovně návrh zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví. Homosexuálové a lesbičky jásají, mnozí heterosexuálové jásají s nimi. Patrně ze solidarity či sympatií.
Nový zákon prý umožní partnerům žijícím ve stejné domácnosti po sobě dědit. Závětí to je možné vyřešit již dávno, žádný nový zákon není potřeba. Že budou mít partneři snazší přístup k informacím např. o zdravotním stavu v nemocnici_ To je rovněž možné i dnes. Stačí, když dotyčný uvede svého partnera jako osobu, které mají být poskytnuty informace a věc je vyřízena.
Jiná věc jsou eventuální daňové úlevy a případné společné zdanění. Nevím, jestli jsou taková opatření v návrhu zákona obsažena, doufám však, že ne. Nevidím totiž důvod, proč by dva
lidé, kteří se mají sebevíc rádi, a třebas spolu žijí ve společné domácnosti, měli mít nějaké výhody oproti kterýmkoli dvěma jiným dvěma osobám, které spolu nežijí. A třeba se i oni mají rádi. Výhody formou daňových úlev, příspěvků apod. poskytuje totiž stát, rozuměj společnost, proto, aby podporovala sebe samu, aby bylo zajištěno její další přežití a budoucnost. Takové perspektivy má ovšem pouze rodina s potenciálem plodit potomky. Dva lidé stejného pohlaví tedy nikoli.
lidé, kteří se mají sebevíc rádi, a třebas spolu žijí ve společné domácnosti, měli mít nějaké výhody oproti kterýmkoli dvěma jiným dvěma osobám, které spolu nežijí. A třeba se i oni mají rádi. Výhody formou daňových úlev, příspěvků apod. poskytuje totiž stát, rozuměj společnost, proto, aby podporovala sebe samu, aby bylo zajištěno její další přežití a budoucnost. Takové perspektivy má ovšem pouze rodina s potenciálem plodit potomky. Dva lidé stejného pohlaví tedy nikoli.
Pokud přiznáme takové výsady někomu jinému, byť v dobré víře a za jásotu davů, devalvujeme tím hodnoty, dosud uznávané, platné. Nedokáže-li společnost ochránit a zabezpečit, rozuměj podpořit, svůj vlastní rozvoj žene se do záhuby.
Na Slovensku možná celou věc lépe pochopili, podobný návrh zákona odmítli a nový nechystají. Nebylo by na škodu čas od času obrátit zrak od velebeného západu k jiné světové straně. I tam lze najít leccos podnětného.